Fascie – dosud neprobádaný orgán zodpovědný za nespecifickou bolest zad? Anatomie donedávna přehlížela jednu důležitou tkáň. Zapomínala na fascie, které bývaly považovány za nepříliš zajímavou součást složku lidského těla. Poprvé byla tato tkáň systematicky zdokumentována italskou profesorkou Carlou Stecco, a to až teprve v roce 2015! Možná proto jsou fascie celým systémem, který není dodnes zcela prozkoumán. Přitom hrají zásadní roli v oblasti neurologie, vnímání těla, přenášení síly, pružnosti a nebo dokonce i hojení ran. Fascie jsou opravdu důležité, protože bez nich bychom zapomněli celou jednu tkáň, jako bychom zapomněli na nervní a nebo žilní systém. Význam dlouho přehlížených a podceňovaných fascíí se stal v poslední době důležitým předmětem výzkumu. V současnosti se fascie dávají do souvislosti z jedním z nejčastějších zdravotních problémů – s bolestmi zad.
Co jsou fascie a kde je najdeme
Fascie můžeme přirovnat k vláknitým složkám citrusů, které rozdělují dužinu citrusu do jednotlivých dílků a drží je pohromadě. Přímo pod kůží se nacházejí povrchové fascie, hluboké fascie obklopují naše svaly a svalová vlákna. Fascie obklopují i orgány. Dokonce i mozek je chráněný touto tkání. Fascie tvoří součást vláknité pojivové tkáně, která se nachází v celém lidském těle. Obklopují naše svaly, šlachy, orgány a spojují je s kostmi. Bílá vazivová tkáň tvoří zhruba 20 % naší tělesné hmotnosti.
Fascie a bolesti zad
Fascie potřebují pravidelnou stimulaci, jinak ztrácí pružnost, ztuhnou a slepí se. Lidé se sedavým zaměstnáním, kteří pravidelně nesportují, budou mít pravděpodobně zhoršenou funkci fasciální tkáně. Existuje mnoho lidí, kteří mají bolesti zad, chronické bolesti zad, ale na rtg a magnetické rezonanci páteře, což je místo, kde lidé obvykle hledají příčinu bolesti, jsou bez patologického nálezu. Žádná stopa po něčem, co by mělo způsobovat bolest. Naopak mnoho jiných pacientů má hrozivé výsledky z magnetické rezonance, např. zdegenerované disky, ale nic je nebolí.
Záda a thorakolumbální fascie
Thorakolumbální fascie obklopuje zádové svaly. V podstatě spojuje ramena a boky. Je považovaná za nejdůležitější hlubokou fascii v lidském těle. V současné době je předmětem studia mnoho odborníků protože se zdá, že může být příčinou nespecifické bolesti zad.
Kdo maže, ten jede – kluznost fascií jako prevence bolesti zad
Fascie jsou uspořádány ve vrstvách. Když se hýbeme, fascie se pohybují sem a tam–kloužou. To platí i pro fascie na zádech. Nové výzkumy ukazují, že bolest zad je spojena se schopností pojivové tkáně klouzat. Vrstvy fascií u se u předklonu u zdravého člověka se dokážou posunout až o 75 % své délky. U lidí s bolestmi zad je pohyb těchto vrstev snížený až o 50 %. Takže dochází ke snížení klouzání mezi vrstvami. Fascie si samy vytvářejí vlastní kolagenový obal pomocí svých buněk–firoblastů. Díky kolagenu mají fibroblasty hojivý účinek. Ale příliš mnoho kolagenu taky může škodit. Když vyprodukují mnoho kolagenu, klouzání vrstev začíná být obtížnější.
Co se stane s fasciemi bez pohybu
Příklad struktury fascií po úrazu: Po třech týdnech v zafixované pozici bez pohybu začíná tkáň přerůstat. Přerostlá tkáň je matná a má silnější a chaotickou strukturu. Ukazuje se, že nedostatek pohybu vede k nadměrnému množení pojivové tkáně a tím ke i ke ztrátě její funkce. To je rozhodují objev. Znamená to, že pro udržení naší zdravé pojivové tkáně je pohyb nezbytný.
Obrázek: Hluboká fascie má vzhled mřížky, což je způsobeno viditelným křížením kolagenních vláken. Kolagenní fibrily se vyznačují typickým zvlněním, které umožňuje jejich natažení i zkrácení a tím dodává tkáni pružnost. U dětí a mladistvých jsou vlákna pravidelně uspořádána, což se vyznačuje určitou mrštností a lehkostí během pohybu. Se stářím a sedavým způsobem života, nebo po dlouhodobé fixaci po úrazu, dochází ke ztrátě pružnosti a nepravidelnému uspořádání vláken.
Pokusy s krysami v roce 2013 dokázaly, že pohyb a cvičení můžou této nadměrné produkci kolagenu bránit. Krysám bylo provedeno malé zranění, a posléze jedna skupina byla vedena k pohybu a byla protahována, narozdíl od druhé skupiny. U první skupiny docházelo k rychlejšímu hojení zranění.
Strečink, masáž nebo akupunktura?
Pokud je na tkáni provedena akupunktura nebo masáž, fibroblasty skutečně reagují a rozšiřují se. To pomáhá tkáni aby se uvolnila. Stejné je to s protahováním. Protože aktivní strečink, akupunktura i masáž mají uvolňující účinek na buňky, tedy na ztuhlou tkáň, můžeme něco aktivně udělat i s naší bolestí.
Fasciální meridiány
Významný anatom, fyziolog a autor průkopnického díla Anatomické vlaky, Thomas Myers, určil přesné tahové linie fascií na základě provedených pitev. Několik jeho linií je topograficky shodných s akupunkturními meridiány. Tyto linie mají jednotnou hloubku uložení, shodný směr vláken a jsou schopny přenášet síly v tahu. Myers je přesvědčen, že vazivová tkáň je propojena a tvoří nespočet drah. Od hlavy se rozšiřuje k nohám, od jedné ruky přes ramena k druhé, a dokonce obtáčí celý trup. Věří, že když nás bolí na jednom místě, příčina může ležet úplně v jiné části těla. Když si například představíte někoho s bolestí bederní páteře, ta může mít mnoho příčin – může vycházet z klenby, může vycházet z kolen, z oblasti boků, může vycházet z ramen. Oblasti mezi rameny a bederní páteří tvoří jeden velký trojúhelník a je zřejmé, že na sebe mají vliv.
Jak reagují fascie na stres
Při výzkumu provedeném Robertem Schleipem byly izolované kousky fascie. K fascii byly přidány různé biochemické látky. Poté se zjišťovalo, do jaké míry se fascie dokáže stáhnout sama nezávisle na svalech a nervových systémech. Výsledky jsou ohromující. Experiment ukázal, že fascie se v reakci na přidané látky sama stahuje. Opravdu reaguje nezávisle na svalových nebo nervových podnětech. Byly nalezeny látky, které mají na fascie vliv, a které nutně nesouvisí jen se zánětem, ale také s emočním stresem.
Emoční stres
Fascie na emoční stres reaguje velice pomalu a trvale. Emoční stres může způsobit fyzické napětí a bolest. Když budu několik týdnů ve stresu a pořádně se neuvolním ani ve spánku, hlavní napětí nebude v červených svalových vláknech, ta se uvolní poměrně rychle. Napjatá je především bílá fasciální tkáň, která tvoří obal kolem svalu.
TIP na uvolňující spánek: Přečtěte si náš článek Neobyčejná síla hořčíku.
Pitný režim a tuhost fascií
Naše elastické pojivové tkáně ukládají obrovské množství vody. Pojivovou tkáň tvoří ze 70 % právě voda. Z toho také vyplývá, že při nedostatečném pitném režimu dochází k rychlejšímu tuhnutí a snížení kluznosti fascií. Pro vázání vody jsou důležité buňky pojivové tkáně – fibroblasty.
Lze zvýšit vlhkost facií a jejich kluznou kapacitu?
Manuální techniky (masáž) mohou pomoci obsah vody zvýšit. Prostřednictvím této výměny vody v tkáních se zároveň odstraní zánětlivé látky a tkáň se vyčistí. Manuální terapie může pomoci znovu naplnit rezervy vody ve fasciích a obnovit pružnost tkáně. Při manuální terapii dochází tlakem k částečnému odvodnění fascie, jako když ždímáte houbu. Po uvolnění tlaku fascie opět nasává novou vodu zpět a to překvapivě ještě ve větším objemu. Nová voda nahradí starou a ve větším množství, což umožní, aby fascie znovu hladce klouzala.
Masáž a pravidelný pohyb jako prevence i lék
Myšlenka spočívá v tom, že masáž upravuje kolagenová vlákna a fibroblasty produkují čerstvou kyseliny hyaluronovou. Kyseliny hyaluronová je mazivo pro naše pojivové tkáně. Čím méně kyseliny hyaluronové naše pojivová tkáň naváže, tím méně jsme pohybliví. Není pochyb o tom, že masáž stimuluje buněčný metabolismus. Aktivní pohyb ale přináší do tkáně ještě větší dynamiku. Udržování těla v pohybu vede ke zvýšení tělesné teploty, což stimuluje metabolismus. Každé zvýšení teploty o jeden stupeň celsia zvýší enzymovou aktivitu zhruba o 10 % procent. Ukazuje se, že při pravidelném cvičení dokážou fibroblasty už během tří dnů začít vyrábět čerstvý kolagen a uvolňovat matné fascie. Může však trvat celý jeden rok, než se stmelená slepená tkáň úplně regeneruje.
Závěr
Mezinárodní výzkum fascií se v posledních letech obrovsky posunul dopředu. Ve fascinujícím světě fascií zůstává mnoho otázek nezodpovězených. Ale jedna věc je jistá. Je to orgán a musíme pochopit jak s ním zacházet a jak o něj pečovat. Tato síť spojující tělesné tkáně, jejichž význam byl tak dlouho opomíjen, je právě tím místem kde vzniká mnoho poruch. A odkud také můžeme začít s uzdravením.
Autor článku: Kristýna Bendová
